Narozen 2. září 1948 v Praze. Na Masarykově univerzitě v Brně studoval filozofii, matematiku, politologii a sociologii. V roce 1976 zde získal titul PhDr. Do roku 1989 působil jako výzkumník nejprve v oddělení komplexního modelování Sportpropag a později na Ústavu sociálního lékařství a organizace zdravotnictví v Praze. V roce 1989 absolvoval externí aspiranturu v oboru Teorie řízení a plánování na Vysoké škole ekonomické v Praze. Poté studoval evropskou sociální politiku na London School of Economics and Political Science (1990/91). Od roku 1990 pracuje na nově vzniklé Fakultě sociálních věd Karlovy univerzity. V roce 1992 se zde habilitoval v oboru sociologie a v roce 1998 byl jmenován profesorem v oboru veřejná a sociální politika, který spoluzakládal. Zde také vykonával funkci ředitele Institutu sociologických studií (1994 – 2003) a vedl Centrum pro sociální a ekonomické strategie (2000 – 2018). V mezidobí absolvoval několik delších stáží a přednáškových pobytů jako stipendista Eisenhower Exchange Fellowships (1992), na Oxfordské univerzitě (1993 a 1994), na univerzitě v Kostnici (1997 – 2000) – kde působil i jako stálý hostující profesor v letech 2002-2008, dále na Institutu pro humanitní studia ve Vídni (1998), na Středoevropské univerzitě v Budapešti (1998-2000) a na Hertie School of Governance, Berlín (2014). Je členem několika vědeckých a redakčních rad.
V minulosti se výzkumně zabýval cílovým chováním diferencovaných sociálních aktérů, procesy kultivace a uplatnění lidského potenciálu, faktory ovlivňujícími zdraví a zdravotní politikou. V současné době se orientuje na zkoumání procesů formování a realizace veřejné a sociální politiky v České republice a dalších postkomunistických zemí se zaměřením na regulační funkce trhu, státu, neziskového sektoru a médií, na problémy reformy veřejné správy, na procesy evropské integrace, na zpracování vizí a strategií pro český stát a na českou důchodovou reformu. U nás i v zahraničí se autorsky, případně autorsky i editorsky, podílel na osmdesáti šesti odborných knihách a sedmi učebnicích, publikoval devadesát původních prací v odborných časopisech a na stodvacet výzkumných zpráv a projektů politik.
V roce 1995 byl zvolen do funkce předsedy (1994 a 1996 místopředsedy) České sociologické společnosti. V roce 1997 byl zvolen do funkce člena řídícího výboru Network of Institutes and Schools of Public Administration in Central and Eastern Europe (NISPAcee). V letech 2000-2002 působil ve funkci prezidenta této mezinárodní nevládní organizace, jejímž čestným členem je od roku 2017.
V letech 2002 – 2004 a 2014 – 2017 pracoval jako poradce předsedů vlád České republiky a v letech 1998-2006 jako poradce ministrů práce a sociálních věcí. V letech 1999 až 2004 působil ve funkci 1. místopředsedy Rady pro výzkum a vývoj vlády ČR, v její komisi pro společenské vědy v letech 2004 a 2005 a v její komisi pro společenské a humanitní vědy v letech 2008 až 2010. V letech 2014 až 2017 předsedal Odborné komisi pro důchodovou reformu.
Je laureátem mezinárodního ocenění Sri Chinmoye „Lifting Up the World With a Oneness-Heart“ a Ceny Aleny Brunovské, kterou uděluje mezinárodní asociace NISPAcee za vynikající výkony ve výuce v oblasti veřejné správy. V roce 2018 obdržel za zásluhy o rozvoj Univerzity Karlovy stříbrnou pamětní medaili. Starosta Žeranovic mu věnoval pamětní medaili za péči o rodinný památník Potůčků – větrných mlynářů v katastru obce.