Hospodářské noviny, 26.8. 2004
Vláda by se měla věnovat bezpečnosti komplexně. Rozdíly mezi vnitropolitickými a mezinárodněpolitickými aspekty se stírají. Příkladem jsou společné hlídky armády a policie na ruzyňském letišti..
Útoky z 11. září 2001 znejistily lidi na celém světě. Ani největší světová velmoc neubránila své občany před malou odhodlanou skupinou teroristů. Kde se dnes ještě můžeme cítit v bezpečí? Že se to týká i Evropy, dokázaly atentáty v Madridu. Každý druhý Čech po nich uvedl, že se bojí o své blízké.
Některé prognózy světového vývoje v nejbližších dvou desetiletích říkají, že bezpečnostní problémy převáží nad problémy ekonomickými. Nepodaří-li se nalézt cestu k mírovému řešení středovýchodního konfliktu, může se naplnit temná Huntigtonova hypotéza o střetu civilizací: počet islámských věřících vzroste do roku 2025 z 18 na 30 procent světové populace.
Světu hrozí i použití zbraní hromadného ničení, kterých bylo vyrobeno tolik, že by vyhubily lidstvo několikrát za sebou. Zatím spočívají v arzenálech jednotlivých zemí. Nezískají i k nim přístup teroristé?
Západní svět je rozpolcen. Vyplývá to z různých přístupů k prosazování geopolitických a strategických zájmů USA na jedné straně a EU na straně druhé. Mnohé evropské země se nechtějí smířit s americkou koncepcí preventivních válek. Bezpečnostní strategie unie vychází z konceptu účinného multilateralismu, upřednostňujícího diplomacii před vojenskou silou. Evropské unii však dosud schází efektivní bezpečnostní a obranná politika, která by jí umožnila vést větší vojenské operace. Naše země se ocitá mezi mlýnskými kameny. Promítá se to i do rozdílů v přístupu jednotlivých politických stran k bezpečnostní problematice.
Po vstupu země do NATO se začala armáda transformovat tak, aby vznikla jedna komplexní divize. Byla zrušena povinná prezenční služba. Jsou rušeny mnohé posádky, teritoriální obraně se nevěnuje dostatečná pozornost. Přes radikální zeštíhlení ovšem armáda stále konzumuje prostředky srovnatelné s těmi, které dostávala v době, kdy byla mnohem početnější.
Po rychlém vzestupu kriminality počátkem 90. let se situace stabilizovala, v některých oblastech došlo i k mírnému poklesu trestné činnosti. Vzrostla ale násilná kriminalita, zvláště počet loupeží. Po restrukturalizaci příslušných útvarů začíná policie naplňovat svoji úlohu i při odhalování korupce a finanční kriminality. Občané však zatím stále nejsou ochotni s policií více spolupracovat, což jí ztěžuje činnost.
Nová vláda by se měla začít věnovat bezpečnostní problematice komplexně. Rozdíly mezi vnitropolitickými a mezinárodněpolitickými aspekty se stírají. Příkladem jsou společné hlídky armády a policie na ruzyňském letišti. Nutnost komplexního přístupu podtrhl i náš vstup do EU a přípravy na začlenění do schengenského prostoru.
Kvalitní prognózy bezpečnostních hrozeb, z nich vyplývajících rizik a nalézání odpovídajících odpovědí na ně budou hrát čím dál tím důležitější úlohu. Neobejde se to bez kvalitnější práce zpravodajských služeb ani bez fundovanější tvorby bezpečnostních strategií a politik přímo na Úřadu vlády. Je třeba začít budovat komplexní systém řízení bezpečnosti země, zahrnující kromě armády a policie i další instituce podílející se na ochraně života a zdraví občanů.
Armáda by se měla vrátit k myšlence ustavení čtrnácti teritoriálních brigád nebo alespoň praporů lokalizovaných podle krajů. Jejich posláním by bylo bránit území, cvičit zálohy, povzbuzovat ducha odpovědnosti občanů za vlastní zemi a její bezpečnost. Kromě toho by představovaly plošnou obranu před hrozbou terorismu.
Budovat důvěru mezi policií a občany lze jen prokazatelně lepšími výsledky při potírání kriminality, odstraňováním nešvarů uvnitř policie samotné a ofenzívní komunikační strategií ve vztahu k veřejnosti. Dalším logickým krokem by bylo ustavování dobrovolných občanských sdružení, která by spolupracovala s policií při udržování veřejného pořádku v obcích.